Soubor Clarinet Factory má své pevné kořeny ve světě klasické hudby. Vždyt´všichni členové vystudovali klasickou hudbu jako svůj hlavní obor a dodnes se jí i individuálně nebo jako členové významných hudebních těles věnují.
Historie samotného kvarteta (původně Českého klarinetového kvarteta) je vlastně historií komunikace mezi tzv. vážnou hudbou a okolním světem a to je i hlavní náplní komorního programu Polyfonie a meditace. Tento výhradně akustický program je složen jednak z hudby starých renesančních a barokních mistrů, jednak z vlastních improvizací a kompozic. Během koncertu tak Clarinet Factory dospěje někdy k souladu, jindy naopak k prudkému kontrastu mezi současností a minulostí nebo mezi klasikou a hudebními trendy nových žánrů.
Již od počátku své existence se členové ansámblu věnují nejen interpretaci originálních kusů pro klarinetové kvarteto, ale i vyhledávání a úpravám skladeb, jež by v novém zvukovém pojetí mohly cosi nového posluchačům sdělit. V době baroka i před ním bylo totiž zcela běžné upravovat skladby vlastní i převzaté. Tak je možno dnes nalézt i několik verzí jedné a téže skladby rozšířené po archivech celé Evropy. V některých případech pak zcela jistě nevíme, kdo vlastně je původním autorem a jaký nástroj či hlas by měl dílo interpretovat. Polyfonní hudba je právě díky své univerzalitě a rovnocennosti hlasů jedinečným materiálem pro renesanci této dnes poměrně vzácné praxe. Klarinet byl stvořen až na sklonku sedmnáctého století. Díky svým barevným a dynamickým možnostem však umí zcela originálně navodit atmosféru dávných dob. Clarinet Factory se nechali při hraní vícehlasů inspirovat meditativním zvukem starých kostelních varhan, expresivitou chrámových zpěváků, jindy zase frázováním žesťových souborů. V klarinetech je možno zaslechnout aristokratické trubače i salonní gambisty. Výběr skladeb zahrnuje hudbu, jejíž původ je velice různorodý. Najdeme tu vokální i instrumentální formy, světská i chrámová díla.
Stará hudba, tedy díla Bachova, Černohorského, Sweelinckova a jiných, tvoří jakousi osu programu Polyfonie a Meditace. K ní jsou přiřazovány skladby pocházející převážně z projektu Ozvěny z kamene, avšak v pozměněné, zcela akustické podobě. Vedle skladeb Gabrieliho, Černohorského nebo Johanna Sebastiana Bacha je tak možno slyšet vlastní skladby Clarinet Factory B-A-C-H a Vltava, odkazující na klasickou hudbu, nebo Dobrou meditaci, která díky své řízené improvizaci nezazní nikdy v identické podobě. Last Train To Bamako a Traincid naopak míří svými kořeny do Afriky a Five Steps je ovlivněna chladným industriálním výrazem současné elektroniky.